Každých pár měsíců jsme s tátou jezdili do Rakouska a vraceli se s dodávkou plnou ojetých kol. Kupovali jsme je ve velkém na bleších trzích: městská kola, skládačky, horská kola, prostě cokoli, co tam zrovna bylo.

Pak začala ta pravá práce. Trávili jsme na nich celé týdny, odstraňovali rez, vyměňovali, co bylo rozbité, a leštili je tak dlouho, dokud každé z nich nevypadalo jako kolo, na kterém byste se skutečně chtěli projet. Pak jsme je prodávali tady, v Rumunsku.

Když jsme začínali, byl jsem teenager a vydrželo nám to skoro deset let.

Pracovní stůl

To, co si pamatuji nejvíc, nejsou ta kola. Jsou to ty hodiny strávené bok po boku s mým otcem, kdy jsme přemýšleli, proč nejde zařadit rychlost nebo jak zachránit rám, který by kdokoli jiný už dávno vyhodil. Právě tam jsme si k sobě našli cestu. Ani ne tak rozhovory. Spíš tou společnou prací.

Skončilo to, když jsem dokončil postgraduální studium a přestěhoval se do Kluže, abych zjistil, kým vlastně chci být. Život šel dál a tahle jeho kapitola utichla.

Návrat, aniž bych si toho všiml

O roky později jsem pracoval ve Švýcarsku ve venture kapitálu a hledal firmy, které bychom mohli vybudovat nebo podpořit. Neustále jsem narážel na stejný model: firemní benefity v podobě kol. Zaměstnavatelé po celé západní Evropě nabízejí svým lidem kolo nebo elektrokolo, které se splácí měsíčně a jehož součástí je i servis. Funguje to. Miliony lidí takhle jezdí do práce.

V Rumunsku to neexistuje. Země, kde to funguje, mají pro tento model nastavená daňová pravidla, my ne. Začal jsem tedy vymýšlet, jak to rozjet i tady, aniž bych musel čekat na změnu legislativy. Tak vznikl Mobipass.

Byl jsem do té práce tak ponořený, až mi to došlo.

Na konci předplatného Mobipass se kolo vrací zpět. Je rozebráno, zkontrolováno, opraveno a vyčištěno lidmi, kteří vědí, co dělají. Poté putuje k někomu dalšímu, kdo chce kvalitní kolo za férovou cenu.

Přesně tohle jsem dělal už od dospívání. Dělat kvalitní kola dostupnými tím, že opravíte ta použitá, je byznys, ve kterém jsem vyrostl. Nezačínal jsem nic nového. Jen jsem pokračoval v něčem, co jsme s tátou začali u toho pracovního stolu.

Proč je to důležité pro to, co budujeme

Mění to můj pohled na každé kolo, které vyjede z Mobipassu. Kolo není věc, kterou prodáte jednou. Může mít za svůj život tři nebo čtyři jezdce, pokud se o něj mezi tím někdo dobře postará.

Proto spolupracujeme se skutečnými cykloservisy, místo abychom jen rozesílali krabice. Lidé, kteří vám kolo nastaví, servisují a na konci zrenovují, jsou stejní jako ti, od kterých jsem se učil: raději věc pořádně opraví, než aby ji vyměnili za novou.

Začínáme v Kluži s hrstkou zaměstnavatelů a některými z nejlepších cykloservisů ve městě. Pokud tu jezdíte, přidejte se k nám.

Připojit se k Turo Clubu

Připojte se ke komunitě mobipass